#2 Smrčina / Hochficht (1338 m)
Druhým vrcholem naší výzvy Šumavské 1300+ se stala Smrčina (Hochficht) s nadmořskou výškou 1338 m (video na youtube).
Tento vrchol, ležící na hranici mezi Českem a Rakouskem, má nejen krásnou přírodu, ale také zajímavou historii. Dříve tudy vedly přísně střežené hranice mezi východním a západním blokem, zatímco dnes nabízí nádherné výhledy a výborné podmínky pro turistiku i zimní sporty.
Výstup na Smrčinu
Původní plán byl vystoupat na sněžnicích a následně sjet na snowboardech, ale protože nebylo tolik sněhu, sněžnice by byly zbytečné, a proto jsme se rozhodli jít bez nich. Naše trasa vedla po červené turistické značce z malého parkoviště Přední Zvonková – U celnice, jen pár metrů od rakouských hranic. Výstup vede Národním parkem Šumava a v některých úsecích hraničí s přísně chráněnou první zónou, která je součástí bezzásahové oblasti. To znamená, že zde příroda funguje zcela samostatně, bez lidských zásahů. Na vrcholových partiích jsou patrné stopy kůrovcové kalamity, ale zároveň je zde vidět, jak si příroda s touto výzvou sama poradila – nové generace stromů postupně nahrazují staré porosty a les se přirozeně obnovuje.
Samotná cesta na vrchol je dlouhá přibližně 5,5 km s převýšením 475 m. Horní část výstupu nás odměnila nádhernými výhledy na Lipenskou přehradu a okolní šumavskou krajinu. Zajímavostí tohoto vrcholu je kontrast mezi divokou šumavskou přírodou a rozsáhlým rakouským lyžařským střediskem Hochficht, které se nachází přímo na vrcholu.
Hochficht – lyžařský ráj na rakouské straně
Lyžařské středisko Hochficht patří k největším areálům v regionu Mühlviertel a je oblíbeným cílem českých i rakouských lyžařů. Nabízí moderní lanovky, 20 km sjezdovek různých obtížností a je vhodné jak pro rodiny s dětmi, tak pro zkušené lyžaře. Na rozdíl od velkých alpských resortů si zde můžete užít příjemnější a klidnější atmosféru.
Sjezd a cesta zpět
Na vrcholu jsme nasadili snowboardy a sjeli rakouskou část hory. Sjezd vedl částečně po sjezdovkách a částečně mimo ně a dovedl nás k dolní stanici lanovky, kde jsme nazuli boty a vydali se na cestu zpět k autu. Trasa vedla po značené cyklostezce, převážně po lesních cestách a vrstevnicí (celkem asi 8 km), což nám umožnilo si užít krásnou a klidnou šumavskou krajinu. Poslední krátký úsek vedl po silnici s minimálním provozem. Po cestě jsme minuli Böhmerwaldkirche, památný kostel postavený v roce 1985 jako připomínka vyhnaných obyvatel Šumavy. Dnes je symbolem spojení české a rakouské historie a zajímavým místem k zastavení. K autu jsme došli už za tmy.
Doporučení pro návštěvu
Smrčina je fascinujícím místem, které nabízí krásné zážitky po celý rok. Pokud plánujete návštěvu v zimě, počítejte s možností hlubšího sněhu a zvolte vybavení odpovídající podmínkám – sněžnice, kombinaci sněžnic a snowboardu, nebo můžete celou trasu absolvovat na skialpech. Bez ohledu na roční období je však důležité mít na paměti, že celá trasa vede Národním parkem Šumava, a proto je nutné pohybovat se pouze po značených cestách a chovat se ohleduplně k přírodě.
Léto přináší možnost celodenního pěšího výletu nebo běžecké trasy s nádhernými výhledy na šumavskou krajinu. Výstup i sestup lze různě kombinovat, a pokud si chcete cestu zpestřit, doporučujeme trasu zakončit návštěvou Böhmerwaldkirche, který dodává místu historickou hloubku.
Smrčina je důkazem, že příroda se dokáže obnovovat vlastními silami, a je na nás, abychom ji v tomto procesu nerušili. Proto doporučujeme respektovat pravidla národního parku, užít si klidnou atmosféru hor a vychutnat si výjimečnost tohoto místa v souladu s jeho přirozeným rytmem.
Smrčina nás opět přesvědčila, že Šumava má co nabídnout v každém ročním období a že naše výzva zdolání vrcholů nad 1300 m je skvělým způsobem, jak tuto krásnou krajinu poznat. Už teď se těšíme na další vrchol!